Kalamita hraboše polního neustává – zemědělci na Chomutovsku jsou zoufalí

V Droužkovicích 1.10.2020                                                     

V rámci úvodní diskuse byly ze strany předsedkyně a místopředsedů zhodnoceny výsledky letošních žní. Bilancování to bylo neveselé. Výnosy obilovin byly díky kalamitě hraboše polního mnohdy pod hranicí 20q z hektaru, což představuje více jak nadpoloviční ztrátu oproti předchozím letům, kdy se výnosový průměr běžně pohyboval okolo hranice 60q z hektaru.

Neutuchající aktivita přemnožených hlodavců vzbuzuje však mnoho rozpaků a otázek, co bude dál. Katastrofální bilance letošních žní je již konečná, bohužel její přesah pociťují zemědělci i nadále. V akutním ohrožení jsou zejména porosty řepky ozimé, ozimých ječmenů a časně setých pšenic. Mnohde situace vygradovala do obrovských rozměrů. Na řadě polí různých zemědělských subjektů došlo k totální decimaci porostů řepky, jež bude nutné přesít. To s sebou ponese několikamilionovou finanční ztrátu (jedná se o desítky miliónů korun), devalvaci osevních postupů (na dobu nejméně 3 -5 let) a volbu, jakou cestou se vydat dál. Bude nutné rozhodnout, zda vůbec a které plodiny vůbec zasít, aby se co nejvíce eliminoval vliv dalších škod. S velkou pravděpodobností můžeme říci, že mnohem větší procento ploch než je obvyklé a efektivní bude oseto jarními obilovinami.

Představenstvo konstatovalo, že na zdejších polích došlo místy až k 10-ti násobnému překročení kritické kalamitní meze výskytu hrabošů, přičemž tato hranice oscilovala směrem nahoru a dolu v závislosti na provedeném termínu sklizně, následném způsobu zpracování půdy a termínu setí. Lokálně zjištěných a ÚKZUZem potvrzených až 12 tis. nor na hektar se po sklizni snížilo na zhruba 4-6 tis, ovšem po zasetí ozimých plodin atakoval již počet nor původní hranici.

Použití rodenticidů (přípravků na hubení hlodavců) je limitováno vydáním souhlasných stanovisek příslušných úřadů. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) vydal 3. září 2020 v rámci řešení kalamitního výskytu hraboše polního po dohodě s Ministerstvem zemědělství nařízení o mimořádném použití přípravků na ochranu rostlin. Vedle aplikace přípravků zvýšenou dávkou do nor výjimečně povolil i aplikaci rozhozem, a to pouze na konkrétních pozemcích. Prakticky v zápětí, v rozmezí dvou týdnů, však odbor životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje vydal informaci k podmínkám aplikace těchto prostředků z hlediska zákonné ochrany sýčka obecného a sovy pálené, čímž v podstatě aplikaci rodenticidů na velkém množství konkrétních pozemků zcela znemožnil.

Zemědělci sice mají možnost podat si žádost o výjimku, ale bohužel, jen na určitých pozemcích. Časová flexibilita dotčených úřadů je v tomto směru naprosto nedostatečná
a z pohledu efektivního zásahu v praxi velmi zdlouhavá. Zkušenost je taková, že úřady žádosti vyřizují v horizontu týdnů, kdežto hraboš „pracuje“ velmi rychle, kdy řádově v několika dnech je schopen zlikvidovat vše, co zemědělec na podzim zasel. Dalším znesnadňujícím prvkem v případě efektivního potlačení populace hraboše polního je fakt, že po použití registrovaných rodenticidů je zemědělec povinen po dobu 48 hodin od aplikace zabezpečit sběr uhynulých hrabošů a jejich následnou asanaci.

Současná kritická situace nenabízí mnoho pozitivních vyhlídek do budoucna. Představenstvo se jako celek shodlo, že částečným řešením, jak eliminovat ty nejtvrdší ekonomické dopady, je diverzifikace rizik příjmů ze zemědělské výroby ve smyslu větší různorodosti rostlinné výroby spolu s důrazem na oživení výroby živočišné. Ta však byla u velké části zemědělsky hospodařících subjektů buď zrušena, nebo velmi výrazně potlačena. Její obnovení je zapotřebí jednak kvůli již výše zmíněné diverzifikaci příjmů, tak ale zejména kvůli navrácení organické hmoty do půdy.

V rámci potlačení kalamitního stavu hraboše polního je nutná efektivnější spolupráce různých subjektů. Jde zejména o orgány státní správy, zemědělsky hospodařící společnosti a rolníky a také např. i silničáře. V příkopech a náspech kolem silnic se hraboš totiž taktéž nekontrolovaně a nerušeně množí. Samotní zemědělci pak stojí před nesnadnými volbami v podobě skladby osevních postupů, způsobu zpracování půdy a šetrné aplikace rodenticidů. Ta vychází z důsledně a správně podávaných žádostí o povolení podání různým státním orgánům (ÚKZUZ, Krajský úřad) spolu s dodržováním MRO (mimořádná rostlinolékařská opatření) a zákonné ochrany specifických druhů živočichů. Bude nutné zamyslet se nad skladbou pěstovaných plodin, možná bude třeba zavedené postupy přehodnotit.  V tomto směru se jako velmi vhodné jeví přesunutí setí části tržních plodin do jarního období spolu s hlubokou podzimní orbou doprovázenou dostatkem srážek a klasickou „ladovskou“ zimou, jež by mohla v případě kalamitní situace v mnohém pomoci. V retrospektivě posledních let jsou však poslední dva fakty spíše z kategorie zbožných přání.

Představenstvo OAK Chomutov